Stanza 10.146.1

अर॑ण्या॒न्यर॑ण्यान्य॒सौ या प्रेव॒ नश्य॑सि | क॒था ग्रामं॒ न पृ॑च्छसि॒ न त्वा॒ भीरि॑व विन्दती३ँ ||

áraṇyāny áraṇyāny asaú yā́ préva náśyasi kathā́ grā́maṁ ná pr̥chasi ná tvā bhī́r iva vindatī3m̐

O forest goddess, O forest goddess, you seem to be lost. Why don't you ask for the village? Aren't you afraid?

Stanza 10.146.2

वृ॒षा॒र॒वाय॒ वद॑ते॒ यदु॒पाव॑ति चिच्चि॒कः | आ॒घा॒टिभि॑रिव धा॒वय॑न्नरण्या॒निर्म॑हीयते ||

vr̥ṣāravā́ya vádate yád upā́vati ciccikáḥ āghāṭíbhir iva dhāváyann araṇyānír mahīyate

When the loud call is made, and when the cicada chirps, and when it sounds as if with cymbals, the forest goddess rejoices.

Stanza 10.146.3

उ॒त गाव॑ इवादन्त्यु॒त वेश्मे॑व दृश्यते | उ॒तो अ॑रण्या॒निः सा॒यं श॑क॒टीरि॑व सर्जति ||

utá gā́va ivādanty utá véśmeva dr̥śyate utó araṇyāníḥ sāyáṁ śakaṭī́r iva sarjati

Sounds like grazing cattle are heard, a dwelling place appears, and in the evening, the forest goddess sounds like a cart.

Stanza 10.146.4

गाम॒ङ्गैष आ ह्व॑यति॒ दार्व॒ङ्गैषो अपा॑वधीत् | वस॑न्नरण्या॒न्यां सा॒यमक्रु॑क्ष॒दिति॑ मन्यते ||

gā́m aṅgaíṣá ā́ hvayati dā́rv aṅgaíṣó ápāvadhīt vásann araṇyānyā́ṁ sāyám ákrukṣad íti manyate

Here someone calls his cow, there someone cuts wood. The one living in the forest thinks, 'Did I hear a cry?'

Stanza 10.146.5

न वा अ॑रण्या॒निर्ह॑न्त्य॒न्यश्चेन्नाभि॒गच्छ॑ति | स्वा॒दोः फल॑स्य ज॒ग्ध्वाय॑ यथा॒कामं॒ नि प॑द्यते ||

ná vā́ araṇyānír hanty anyáś cén nā́bhigáchati svādóḥ phálasya jagdhvā́ya yathākā́maṁ ní padyate

The forest goddess does not harm unless someone approaches her. After eating sweet fruit, she rests as she pleases.

Stanza 10.146.6

आञ्ज॑नगन्धिं सुर॒भिं ब॑ह्व॒न्नामकृ॑षीवलाम् | प्राहं मृ॒गाणां॑ मा॒तर॑मरण्या॒निम॑शंसिषम् ||

ā́ñjanagandhiṁ surabhím bahvannā́m ákr̥ṣīvalām prā́hám mr̥gā́ṇām mātáram araṇyāním aśaṁsiṣam

I have praised the fragrant, balm-scented, food-rich, non-farming forest goddess, the mother of wild animals.