Stanza 10.95.1

ह॒ये जाये॒ मन॑सा॒ तिष्ठ॑ घोरे॒ वचां॑सि मि॒श्रा कृ॑णवावहै॒ नु | न नौ॒ मन्त्रा॒ अनु॑दितास ए॒ते मय॑स्कर॒न्पर॑तरे च॒नाह॑न् ||

hayé jā́ye mánasā tíṣṭha ghore vácāṁsi miśrā́ kr̥ṇavāvahai nú ná nau mántrā ánuditāsa eté máyas karan páratare canā́han

O my wife, stay, O terrible one! Let us now speak many mingled words together. These thoughts of ours, unexpressed in former times, have brought us no joy.

Stanza 10.95.2

किमे॒ता वा॒चा कृ॑णवा॒ तवा॒हं प्राक्र॑मिषमु॒षसा॑मग्रि॒येव॑ | पुरू॑रवः॒ पुन॒रस्तं॒ परे॑हि दुराप॒ना वात॑ इवा॒हम॑स्मि ||

kím etā́ vācā́ kr̥ṇavā távāhám prā́kramiṣam uṣásām agriyéva púrūravaḥ púnar ástam párehi durāpanā́ vā́ta ivāhám asmi

What shall I, the immortal, do with your words? I have already left you, like the early dawn. Return to your dwelling, O Purūravas! I am elusive like the wind.

Stanza 10.95.3

इषु॒र्न श्रि॒य इ॑षु॒धेर॑स॒ना गो॒षाः श॑त॒सा न रंहिः॑ | अ॒वीरे॒ क्रतौ॒ वि द॑विद्युत॒न्नोरा॒ न मा॒युं चि॑तयन्त॒ धुन॑यः ||

íṣur ná śriyá iṣudhér asanā́ goṣā́ḥ śatasā́ ná ráṁhiḥ avī́re krátau ví davidyutan nórā ná māyúṁ citayanta dhúnayaḥ

Like an arrow from the quiver for glory, or a swift steed winning hundreds of cattle. Like lightning flashed in a coward's resolve; like noisy streams, they are not perceived.

Stanza 10.95.4

सा वसु॒ दध॑ती॒ श्वशु॑राय॒ वय॒ उषो॒ यदि॒ वष्ट्यन्ति॑गृहात् | अस्तं॑ ननक्षे॒ यस्मि॑ञ्चा॒कन्दिवा॒ नक्तं॑ श्नथि॒ता वै॑त॒सेन॑ ||

sā́ vásu dádhatī śváśurāya váya úṣo yádi váṣṭy ántigr̥hāt ástaṁ nanakṣe yásmiñ cākán dívā náktaṁ śnathitā́ vaitaséna

She, the giver of wealth and life to her father-in-law, when desired by her lover, left her dwelling. She sought her home and was united with him, accepting day and night.

Stanza 10.95.5

त्रिः स्म॒ माह्नः॑ श्नथयो वैत॒सेनो॒त स्म॒ मेऽव्य॑त्यै पृणासि | पुरू॑र॒वोऽनु॑ ते॒ केत॑मायं॒ राजा॑ मे वीर त॒न्व१॒॑स्तदा॑सीः ||

tríḥ sma mā́hnaḥ śnathayo vaitasénotá sma mé 'vyatyai pr̥ṇāsi púrūravó 'nu te kétam āyaṁ rā́jā me vīra tanvàs tád āsīḥ

O Purūravas, do not die, do not fall! May the evil wolves not devour you. Truly, friendships with women do not last; the hearts of hyenas are the hearts of women.

Stanza 10.95.6

या सु॑जू॒र्णिः श्रेणिः॑ सु॒म्नआ॑पिर्ह्र॒देच॑क्षु॒र्न ग्र॒न्थिनी॑ चर॒ण्युः | ता अ॒ञ्जयो॑ऽरु॒णयो॒ न स॑स्रुः श्रि॒ये गावो॒ न धे॒नवो॑ऽनवन्त ||

yā́ sujūrṇíḥ śréṇiḥ sumnáāpir hradécakṣur ná granthínī caraṇyúḥ tā́ añjáyo 'ruṇáyo ná sasruḥ śriyé gā́vo ná dhenávo 'navanta

The auspicious, well-aligned, well-wishing, lake-eyed, and swift-moving ones, like red cows, advanced. The shining ones, like milch-cows, nourished.

Stanza 10.95.7

सम॑स्मि॒ञ्जाय॑मान आसत॒ ग्ना उ॒तेम॑वर्धन्न॒द्य१॒॑ः स्वगू॑र्ताः | म॒हे यत्त्वा॑ पुरूरवो॒ रणा॒याव॑र्धयन्दस्यु॒हत्या॑य दे॒वाः ||

sám asmiñ jā́yamāna āsata gnā́ utém avardhan nadyàḥ svágūrtāḥ mahé yát tvā purūravo ráṇāyā́vardhayan dasyuhátyāya devā́ḥ

When he was born, the goddesses sat around him; the rivers nurtured him. Then the gods increased you, O Purūravas, for great battle, for the slaying of enemies.

Stanza 10.95.8

सचा॒ यदा॑सु॒ जह॑ती॒ष्वत्क॒ममा॑नुषीषु॒ मानु॑षो नि॒षेवे॑ | अप॑ स्म॒ मत्त॒रस॑न्ती॒ न भु॒ज्युस्ता अ॑त्रसन्रथ॒स्पृशो॒ नाश्वाः॑ ||

sácā yád āsu jáhatīṣv átkam ámānuṣīṣu mā́nuṣo niṣéve ápa sma mát tarásantī ná bhujyús tā́ atrasan rathaspŕ̥śo nā́śvāḥ

When I, a mortal, sought to embrace the immortal nymphs who had cast off their garments, they fled from me like startled snakes or horses from a chariot.

Stanza 10.95.9

यदा॑सु॒ मर्तो॑ अ॒मृता॑सु नि॒स्पृक्सं क्षो॒णीभिः॒ क्रतु॑भि॒र्न पृ॒ङ्क्ते | ता आ॒तयो॒ न त॒न्वः॑ शुम्भत॒ स्वा अश्वा॑सो॒ न क्री॒ळयो॒ दन्द॑शानाः ||

yád āsu márto amŕ̥tāsu nispŕ̥k sáṁ kṣoṇī́bhiḥ krátubhir ná pr̥ṅkté tā́ ātáyo ná tanvàḥ śumbhata svā́ áśvāso ná krīḷáyo dándaśānāḥ

When I, a mortal, consorted with these immortals as they permitted, they shone like swans, and like playful horses, they nipped and bit.

Stanza 10.95.10

वि॒द्युन्न या पत॑न्ती॒ दवि॑द्यो॒द्भर॑न्ती मे॒ अप्या॒ काम्या॑नि | जनि॑ष्टो अ॒पो नर्यः॒ सुजा॑तः॒ प्रोर्वशी॑ तिरत दी॒र्घमायुः॑ ||

vidyún ná yā́ pátantī dávidyod bhárantī me ápyā kā́myāni jániṣṭo apó náryaḥ sújātaḥ prórváśī tirata dīrghám ā́yuḥ

She who flashed like lightning, bringing desirable gifts from the waters, gave birth. Let the well-born hero emerge; may Urvaśī prolong her life.

Stanza 10.95.11

ज॒ज्ञि॒ष इ॒त्था गो॒पीथ्या॑य॒ हि द॒धाथ॒ तत्पु॑रूरवो म॒ ओजः॑ | अशा॑सं त्वा वि॒दुषी॒ सस्मि॒न्नह॒न्न म॒ आशृ॑णोः॒ किम॒भुग्व॑दासि ||

jajñiṣá itthā́ gopī́thyāya hí dadhā́tha tát purūravo ma ójaḥ áśāsaṁ tvā vidúṣī sásminn áhan ná ma ā́śr̥ṇoḥ kím abhúg vadāsi

Your birth, O Purūravas, has brought me sustenance. You gave me strength. I knew and warned you that day, but you did not hear me. What do you say now, when it is useless?

Stanza 10.95.12

क॒दा सू॒नुः पि॒तरं॑ जा॒त इ॑च्छाच्च॒क्रन्नाश्रु॑ वर्तयद्विजा॒नन् | को दम्प॑ती॒ सम॑नसा॒ वि यू॑यो॒दध॒ यद॒ग्निः श्वशु॑रेषु॒ दीद॑यत् ||

kadā́ sūnúḥ pitáraṁ jātá ichāc cakrán nā́śru vartayad vijānán kó dámpatī sámanasā ví yūyod ádha yád agníḥ śváśureṣu dī́dayat

When will a son, once born, seek his father? Will he weep upon knowing him? Who can separate a devoted husband and wife, while the fire burns brightly among his parents?

Stanza 10.95.13

प्रति॑ ब्रवाणि व॒र्तय॑ते॒ अश्रु॑ च॒क्रन्न क्र॑न्ददा॒ध्ये॑ शि॒वायै॑ | प्र तत्ते॑ हिनवा॒ यत्ते॑ अ॒स्मे परे॒ह्यस्तं॑ न॒हि मू॑र॒ मापः॑ ||

práti bravāṇi vartáyate áśru cakrán ná krandad ādhyè śivā́yai prá tát te hinavā yát te asmé párehy ástaṁ nahí mūra mā́paḥ

I will speak to comfort you when tears fall. You will not weep for what is beneficial. I will send back to you what belongs to you. Go home, O fool, you have not won me.

Stanza 10.95.14

सु॒दे॒वो अ॒द्य प्र॒पते॒दना॑वृत्परा॒वतं॑ पर॒मां गन्त॒वा उ॑ | अधा॒ शयी॑त॒ निर्ऋ॑तेरु॒पस्थेऽधै॑नं॒ वृका॑ रभ॒सासो॑ अ॒द्युः ||

sudevó adyá prapáted ánāvr̥t parāvátam paramā́ṁ gántavā́ u ádhā śáyīta nírr̥ter upásthé 'dhainaṁ vŕ̥kā rabhasā́so adyúḥ

May the well-loved one flee today, never to return, to the farthest distance. May he then sleep in the lap of Destruction, and may fierce wolves devour him.

Stanza 10.95.15

पुरू॑रवो॒ मा मृ॑था॒ मा प्र प॑प्तो॒ मा त्वा॒ वृका॑सो॒ अशि॑वास उ क्षन् | न वै स्त्रैणा॑नि स॒ख्यानि॑ सन्ति सालावृ॒काणां॒ हृद॑यान्ये॒ता ||

púrūravo mā́ mr̥thā mā́ prá papto mā́ tvā vŕ̥kāso áśivāsa u kṣan ná vaí straíṇāni sakhyā́ni santi sālāvr̥kā́ṇāṁ hŕ̥dayāny etā́

O Purūravas, do not die, do not fall! May the evil wolves not devour you. Truly, friendships with women do not last; the hearts of hyenas are the hearts of women.

Stanza 10.95.16

यद्विरू॒पाच॑रं॒ मर्त्ये॒ष्वव॑सं॒ रात्रीः॑ श॒रद॒श्चत॑स्रः | घृ॒तस्य॑ स्तो॒कं स॒कृदह्न॑ आश्नां॒ तादे॒वेदं ता॑तृपा॒णा च॑रामि ||

yád vírūpā́caram mártyeṣv ávasaṁ rā́trīḥ śarádaś cátasraḥ ghr̥tásya stokáṁ sakŕ̥d áhna āśnāṁ tā́d evédáṁ tātr̥pāṇā́ carāmi

When I, in a changed form, lived among mortals, I spent four autumns and nights. I tasted only a drop of butter once a day. Even now, satisfied with that, I live.

Stanza 10.95.17

अ॒न्त॒रि॒क्ष॒प्रां रज॑सो वि॒मानी॒मुप॑ शिक्षाम्यु॒र्वशीं॒ वसि॑ष्ठः | उप॑ त्वा रा॒तिः सु॑कृ॒तस्य॒ तिष्ठा॒न्नि व॑र्तस्व॒ हृद॑यं तप्यते मे ||

antarikṣaprā́ṁ rájaso vimā́nīm úpa śikṣāmy urváśīṁ vásiṣṭhaḥ úpa tvā rātíḥ sukr̥tásya tíṣṭhān ní vartasva hŕ̥dayaṁ tapyate me

I call Urvaśī, who fills the intermediate space and measures the sky. May the gift of good deeds approach you. Turn to me again, my heart is burning.

Stanza 10.95.18

इति॑ त्वा दे॒वा इ॒म आ॑हुरैळ॒ यथे॑मे॒तद्भव॑सि मृ॒त्युब॑न्धुः | प्र॒जा ते॑ दे॒वान्ह॒विषा॑ यजाति स्व॒र्ग उ॒ त्वमपि॑ मादयासे ||

íti tvā devā́ imá āhur aiḷa yáthem etád bhávasi mr̥tyúbandhuḥ prajā́ te devā́n havíṣā yajāti svargá u tvám ápi mādayāse

Thus the gods speak to you, O son of Iḷā: You are bound by death. Your offspring will worship the gods with offerings, and you too will rejoice in heaven.